Mám nějakou psavou náladu (píšu samozřejmě po chvilkách, mezi kojením, přebalováním a tisíci požadavky holčiček, a to je s námi ještě doma muž..) a tak to bude dlouhé, ale nebojte, nakonec se i k tomu porodu dostanu :-D

Tak jsem tu se slíbeným předporodním deníčkem, ale nečekejte nic světoborného ;-) plodovka mi šplouchá intenzivně na mozek a ve světle toho, že holky kolem mě s termínem podobným tomu mému začínají rodit (jen včera to byly dvě, z toho jedna žena od bratrance :-)) se připravuju psychicky na to, že to může být každým dnem. Přesto tento deníček nebude o porodu a chystání na něj, to si schovám až na ten příští, ať to máte se vším všudy :-)

Je to už hodně přes rok, co jsem psala svůj první a zatím jediný deníček neúspěšné snažilky.

Dnes mám vedle sebe už 8. měsíčního raubíře Lukáška a na neúspěšné dny snažení a polykání slz při každé další MS vzpomínám už téměř s úsměvem na rtech..

Vzpomínám na to, kdy jsem denně dělala snad 5 testů a pokaždé sledovala zaschnutou čárku, která tam prostě nebyla

Vzpomínám na jasné příznaky! Bolesti v podbřišku (jasný příchod MS) Nevolnost (vymyšlené) Bolavá prsa (to jsem měla vždycky před MS, ale strašně ráda jsem to spojovala s možným těhu) Pálení žáhy (zřejmě jsem snědla něco ostřejšího) zvýšená citlivost na pachy (vymyšlené) a hlavně  // na testu ! (vadná série)

Tak za sebou máme první Vojtův lázeňský pobyt. Nebyla to v žádném případě dovolená, jak mi někteří před odjezdem předesílali, bylo to naopak docela náročný. 28 dní nonstop s naším drakem bylo chvílemi i na mašli, ale přežili jsme...

I když dávám přednost čaji a na kávičku moc nejsem, sem do kavárny chodím moc ráda a téměř každý den. Nejsem moc sdílná, ale nahlížím, čtu a prožívám s vámi vaše radosti i trápení. Ale teď jsem se rozhodla napsat, protože potřebuji od vás poradit, pomoct a povzbudit.

Minulý týden jsme absolvovali další pohovor v centru asistované reprodukce. Bohužel to bylo po druhém neúspěšném IVF. Brzy mi bude 38 let a už sedm let se marně snažíme. Po všech vyšetřeních jsme oba v pořádku, jenomže...

Mám potřebu sdělit vám,co se mi už dlouho honí hlavou a co v posledních dnech vnímám ještě výrazněji..

Moje oblíbené úsloví je - Přátelé jsou andělé, kteří vás zdvihnou, když vaše křídla zapomněla létat..

Ahojky, ani nevím jak začít. Chtěla bych Vám napsat pár soukromých vět o našem neúspěšném snažení. Moc jsem si vždy přála miminko. Ale nejprve jsem chtěla pořádného chlapa, abychom vyrůstali jako rodina. Po čase jsem našla "svou velkou lásku" Dost dlouho jsme se snažili o miminko. Nešlo to :-( Doktorka mi stále dávala nějaké prášky nebo píchala Agolutin. Měla jsem nepravidelnou MS. Byla jsem dost nervozní. Připadala jsem si k ničemu. Nakonec jsem se rozvedla.

Ták původně jsem chtěla psát o čemsi jiném (ale třeba se časem dostane i na ten slibovaný sebestředný megakomentář :-)), ale bylo by to nadlouho, a já jsem zjistila, že moc času nemám, ale když jsem slíbila deníček, tak abyste nečekaly dlouho. Tak to  bude jen takový krátký odlehčovací :-)

Máme doma myši!

Ahoj, jsem tu asi správně... taky nám to nejde. Chceme oba.

Tak koukám po dlouhé době na Miss. Asi nejsem sama, ono co taky dělat, když manžel hraje counterstrike, děcka spí, a já se nudím sama v obýváku, čokoláda sežraná&&.

Ahoj ženy,

Peťko už vyše hodinky spinká. Ležala som pri ňom asi štyridsať minút, ale nepodarilo sa  mi zaspať. Tak som sa rozhodla, že tentoraz  čas, ktorý obyčajne venujem obedňajšiemu spánku, strávim zmysluplnejšie a napíšem Vám, čo už dlhšie odkladám Len zrazu neviem ako začať.  Prejdem teda rovno k veci. A pretože môj Peťko má v mene číslo 5, bude tých vecí, s ktorými sa Vám chcem priznať, presne päť.  Aspoň to nebude dlhý denníček (kto by to čítal) :-)

Dvě malá křídla tu nejsou.

Byla tu málem

A nejsou

Kudy jen bloudí

A kde jsou?

Hnízdo je prázdné..............

Hezký podvečer všem

.....jsem rozrušená, třepou se mi ruce, ale jsem nesmírně šťastná.

Ahoj vsem, kamaradka mi doporucila tuto stranku o snazilkach, kde jsem si precetla vase příběhy. Timto bych se i já chtěla připojit a poslat svůj příběh o snažení a těhotenství, které mne potkalo a jak to dopadlo.

Stručně, pateticky, emocionálně, mateřsky: TONÍČKOVI

Barokní andílku

přinesls nadílku

štěstí a lásky

máš vlnité vlásky

....píšu další, možná ne moc záživný deníček, přesto doufám, že aspoň některé z Vás trošku povzbudí. A když ne to, tak aspon vlije trochu optimismu do žil. Je to pár dní, co jsem si psala s jednou nezmiňovanou holčinou tady z BC, a tímto jí chci taky vyjádřit velký dík, protože i mě postavila zase jiným směrem. Všeobecně se ví, že patřím do snažilek, že zoufale toužíme po miminku, po bráškovi nebo sestřičce pro našeho kuliferdu. Taky se ví, že každá přicházející ms mě už posouvá někam dál, někam do otupělosti a pocitu, že už je mi to vlastně jedno, kdy to přijde.

Tenhle deníček je takovou sumarizací a zároveñ vzpomínáním, co jsme zatím s manželem zažili v rámci snažení...

Začali jsme se snažit ještě tady ani nebylo jaro, žádné kvítky, žádná jarní vůně, ale já byla šťastná, protože jsme měli počít nový život.

Náš intimní život získal jiný rozměr, manžel byl ze mně na prášky, pořád jsem se smála, protože jsem si připomínala, že děláme mimi, že budeme tři nebo dokonce č tyři.

Popísala som asi 4 stránky textu o našej dovolenke v Mexiku. O dvoch týždňoch úplného relaxu, pohody, slnka, pláže, vody slanej aj sladkej, jedla, zábavy, výletov, pyramíd, delfínov, zážitkov a hlavne nás troch.  No, tak to nie, čo je moc, to je moc :)))  Dobre, tak inak. Dovolenku proste nič neopíše tak, ako fotky. Teraz už len nejaké z tých 940 (!) vybrať.  Stanovila som si limit TRI. Vedeli by ste vybrať len tri z úžasných dvoch týždňov, ktoré by naozaj vyjadrili, aká nádherná dovolenka to bola?

Ja áno ;o)