Nedávno napsala Cifka moc hezký článek o šestinedělí. V té době jsem zrovna prožívala to svoje a při čtení příspěvků jsem se někdy musela stydět. Kolik jste toho zvládly!

Než se narodila moje první dcera, mamka mi nabízela, že mi přijede pomoct. Ale já hrdinka jsem odmítla, přece to zvládnu sama! Jenže pak jsem měla velké potíže s kojením a celé šestinedělí jen brečela. Nic jsem nezvládala a plně kojit se mi nepodařilo.

Podruhé už jsem nechtěla nic nechat náhodě. Hrozně moc jsem si přála kojit a tak jsem prosila mamku, aby tu byla se mnou. S nadsázkou jsem tvrdila, že já budu zalezlá s miminem v posteli a budu jen kojit a spát.

...aneb díky Václave!

Jak se již na BC ví (nebo se bude vědět) - nejsem zdatná kojička. Nejstaršího Vojtu jsem kojila tři měsíce, pak ochutnal Sunar, pohrdl výživou od vlastní matky, zklidnil se a zakulatil ;-)

Valerii jsem kojila tři týdny a následujícíh několik měsíců jesm věnovala každodennímu boji o to, abych do ní dostala aspoň minimální dávku kojeneckého mléka mutnou k přežití. Valerie nejen, že přežila, ale - světe, div se! - ve svých čtyřech letech začala dokonce dobrovolně pít mléko kravské!!! :-)

Minule jsem tady psala o tom, jak u mě probíhala laktační psychóza. Dnes bych se chtěla zmínit o tom, co během psychózy probíhá v mozku. Veškeré informace mám ze seminářů, které jsem navštěvovala po hospitalizaci v Bohnicích.

Zmíním se i o tom, jak probíhá léčba v psychiatrické léčebně a jaké byly moje první dny po propuštění domů.

Moje milé kafařky,

už dlouho mám v plánu deníček s tímto tématem, neboť jsem se před porodem domnívala, že kojení je jednoduchá záležitost, kojí skoro každá žena, tak proč zrovna já bych se ním měla trápit.

Před porodem jsem samozřejmě četla nějaké obecné rady o kojení, ale spíše jsem si myslela, že se vše dovím až v porodnici, těžko se člověk bude něco učit bez savce po ruce :-)  Hluboce jsem se tedy tím nezabývala, ale i těch malo načtených rad jsem do porodu úspěšně zapomněla.

Dnes se klade velký důraz na kojení. Málokterá máma ale zná temnou stránku kojení - laktační psychózu. Protože jsem ji zažila na vlastní kůži, ráda bych se s vámi podělila o tuto zkušenost.

Dodnes nechápu, proč se u mě laktační psychóza spustila. Těhotenství jsem měla až na drobné krvácení v 6. týdnu v pořádku a i porod probíhal vcelku rychle a bez komplikací. Potom jsem se vrhla na kojení a začaly drobné nepříjemnosti jako kvasinkové záněty, podrážděné koutky úst, střevní infekce, noční můry apod. Tři měsíce jsem strávila u babiček, které mě pořád přesvědčovaly, ať přestanu kojit. Potom jsem dva a půl měsíce byla se synkem sama a pak k tomu došlo.

K sepsání informací o B 12 jsem se rozhodla poté, co jsem zjistila, že se v porodnicích nedívají na to, jakým způsobem se matka stravuje. Maminky jen slyší: "Kojení je ta správná cesta, kterou musíte jít, aby vaše miminko prospívalo" .

Jenže pokud je maminka vegetariánka či veganka, může dojít k vážným komplikacím. Netvrdím ale, že všechny ženy, které se takto stravují, si nehlídají příjem všech potřebných živin a vitamínů.

Naše společnost má zvláštní pohled na mateřství. Některé věci se snažím přehlížet, tolerovat, ignorovat. Ale téma kojení je pro mě hodně osobní a na tohle se nereagovat prostě nedá.

Než půjdu k věci a důvodu pro tento deníček, zabrousím malinko do historie mého kojení.

Mile damy,
zacnu jako v americkych filmech, ale pravdive: "Jmenuji se skriatok a mam problemy s kojenim."

Popisu nasich 6 tydnu problemku s kojenim a snad nas takovych bude vic a budem si delat vzajemne vrbu, snad mi i nekdo poradi, snad nekoho potesim, ze jsou na tom lide i hur, pripadne lip...

Termín porodu máte 7.2. 2006, tak to byl konečný datum doktora po prohlídce v ukončeném 3tím měsíci těhotenství. Paráda, už se těšíme, víme, že to bude chlapeček, ale že to bude kluk jako buk, to netipoval nikdo.Vážím totiž 47kg a měřím něco kolem 164cm. To bude malé mimi, tvrdili všichni.... a pak to přišlo, to nekonečné čekání v 9-tém měsíci, pořád sms a volání "Tak co, jěště nic"...tuto větu jsem nenáviděla.

Milé maminky,

nejsem sice laktační poradce, jsem dvojnásobná máma a zabývám se alternativní medicínou. V poslední době jsem měla několik případů maminek, kterým se především v období kolem třetího měsíce věku miminka (ale i později) snížila produkce mléka a byly z toho dost nešťastné. Takže pokud je toto i Váš problém, třeba Vám moje rada přijde vhod.

Produkcia materkého mlieka sa riadi vcelku hospodárskym zákonom - ponukou a dopytom. Čím viac mlieka dieťa vypije, tým viac sa ho tvorí. Takže čím skôr začnete s problémom "málo mlieka" niečo robiť, tým ľahšie ho vyriešite.

Ahojky,

všude na netu (i na BC), najdete spoustu cenných rad, co dělat při problémech s kojením. Ale pokud vám žádná z těch rad nepomůže kojení vyřešit, už se nikde nedočtete, co dělat dál, jak postupovat s přechodem na umělou kojeneckou výživu, jak zvládat všetečné dotazy proč nekojíte, jak odrážet dobře míněné rady, které už pro vás nejsou aktuální...

Chci, aby BC bylo místo, kde se nikdo nebude muset obhajovat, proč přestal kojit, kde nebudou debaty o tom, kdo měl či neměl, mohl či nemohl udělat víc. A hlavně chci, aby ty, kterým kojením z jakýchkoli důvodů nevyšlo, našly v tomto článku podporu.

Pro někoho je kojení naprosto přirozená věc, která nevyžaduje žádné úsilí. Pro druhého zase boj, který často končí prohrou. Pro nás to byl boj který skončil vítězstvím a třeba vás inspiruje nebo uklidní...