Verouschnám odeslal(a) následující článek: Popis mého prvního porodu je zde
Po třech letech jsem se chystala přivést na svět své druhé dítě a přibližně tři měsíce předtím na mě dolehlo to, že nevím, kde a jak to proběhne. Měla jsem to štěstí, že jsem jako dula byla u několika porodů v nemocnici a u jednoho porodu doma. Všechny tyto mé zkušenosti mě dovedly k tomu, že chci rodit pokud možno v klidu a sama bez jakéhokoliv vyrušování a intervencí a to je v našich porodnicích tak trošku scifi.
Probudila jsem se večer a každé sestry jsem se na kluky ptala tak vehementně, že zavolali na dětskou JIP, přišla MUDr a říkala, že jsou v pořádku a že váhy mají 1990g a 2240g, že dýchají bez pomoci, nejsou na přístrojích a to, i když museli Béčko rozdýchávat. Konečně jsem se něco dozvěděla :).
Miladkanám odeslal(a) následující článek: Nejdřív jsem si byla jistá, že do porodnice v ostravské Fakultní nemocnici opravdu nechci jít - bylo to pro mě sice špičkové pracoviště, nicméně se mi zdálo, že běžná rodička je pro ně kusem v pořadí. Nakonec se ale ukázalo, že je to jediná místní porodnice, kde bylo možno splnit většinu mých porodních a poporodních představ.
Je ovšem pravda, že během těch čtyř hodin, které jsem tam celkem strávila, toho moc pokazit nemohli :-)
Manžel drtí zvonek na dveřích v nichž pán v bílém plášti zmizel, vychází sestra a bere mě dovnitř, dveře se zavírají, za nimi jsem já a před nimi je můj muž.
Docela dlouho jsem tenhle příběh odkládala. Teď když je Radovánkovi čerstvě rok (než jsem příběh dopsala, tak už je mu rok a skoro 3 měsíce :-), tak mám pocit, že hormony už se usadily a já jsem zase já, ne já a Radovan dohromady jako jedna bytost. Oba se začínáme osamostatňovat a já bych ráda popsala, co jsem prožila s přirozeným porodem a hlavně i rok poté.
Jsou to dva týdny, co jsem šla spát s myšlenkou, že zítra nastoupím do nemocnice a ve čtvrtek se pravděpodobně začne vyvolávat porod...
Miminko nás napínalo poměrně dlouho. Nejprve na sebe nechalo čekat v samotné "vzniknutí", poté v podobě pozitivního testu... Proč se vůbec divím, že si počkalo i se samotným objevením se venku : )
Je mi 36 let... ... zírám na včerejší test ... //....zírám na SMS s výsledkem HCG z krve - 320 .... zírám do zrcadla a dochází mi to... jako první to ví ten můj chlap... šeptám mu šťastně do ouška - Mám v bříšku schovanou Tvou ségru... ... za pár měsíců vám snad napíšu další porodní deníček... a budu chodit do diskuze Vícečetných maminek... ... je to zázrak, který nechci zakřiknout ... ťuk, ťuk.... ... a pořebuju držet palce...
Dacankanám odeslal(a) následující článek: Říká se, že moc plánovat se nevyplácí. Já měla plány
vždy, neumím bez nich existovat, i když občas nevyjdou.
Mikešovy plány se začaly spřádat v září. Po dlouhém
odkládání a přemlouvání sama sebe jsem nastoupila do školy. Plánovala jsem
pilně studovat a do maturitního ročníku si pořídit bříško. Čtrnáct dní po
začátku školního roku mi to v Tescu strašně divně páchlo. Dacan nic
necítil a trousil poznámku o cimprlich měšťačce. Začala jsem mít mírné
podezření, které se lehce znásobilo po objevení // na testu - nevěřila sem jim.
Poslala jsem fotku mailem na konzultaci s poznámkou, to bude asi falešně
pozitivní . V odpovědi mi přišli jásající smajlíci a gratulace
k těhotenství. Ve mně panoval zmatek, byla jsem ráda a přitom jsem
brečela, jak to zvládnu, co škola, co Lukeš& Dacan byl hned štěstím bez sebe. Mě to sice
trvalo o nějaký den déle, ale nakonec se dostavilo těšení.
Celé moje těhotenství stálo za starou bačkoru, tedy za dvě bačkory, nebo spíš bačkůrky. Všechny hrůzy, které mohou těhotnou potkat mě potkaly. Začátek prosince jsem byla pro otevírání hospitalizovaná, zrovna byla chřipková karanténa, tak byl pobyt ještě nepříjemnější.
Pustili mě až pod stromeček a to doslova (nebyla jsem schopná ani sedět, takže jsem dárky rozbalovala v leže pod stromkem). Mezi svátky jsem už byla na kontrole v rizikové poradně přímo v nemocnici a tam jsem se dostavila i na tři krále.
Zdeniceknám odeslal(a) následující článek: Slávinka se narodila 11 dni po terminu. Doma. Od té doby slyším komentáře víceméně stejné - něco o mé statečnosti a pak, že to muselo být super a že se těší na popis.
Tak už nad tím týden bádám a nějak nevím, co napsat, aby to tazatele i mě uspokojilo. Statečná se necítím, aspoň ne víc, než u předchozích porodů a vůbec mi ten porod připadá tak nějak .... nejiný, normální Neutrální.
Ve středu 2. června jsem vyrazila do jazykovky o chvíli dřív. Stavila jsem se na rychlo ve Sparu, nakoupit jen pár věcí, pobrala jsem to do ruky. Vzala jsem dvě balení kondomů na epi-no (doma mi zbývaly dva poslední kousky, což mi přišlo málo, osm jsem vyhodnotila jako akorát) a taky meruňkový džus (k ricinu, co je doma v lednici, co kdyby se hodil). 18,30 až 20,00 v lavici. Po hodině se ještě bavím s vyučující a ona pak k ostatním: Tak Erika bude mít už příští čtvrtek miminko!
Ráda bych poděkovala všem, jejichž popisy porodů mně pomohly na mé cestě k přirozenému porodu. Zejména děkuji MatěP a Loře. Na jejich porody jsem při tom svém myslela. Z vděčnosti se chci taky podělit o svůj porod - doma, ve Švýcarsku.
27.4. mě čekala poslední kontrola u mého doktora a ačkoliv mě ujistil, že je vše nachystané, tak já ten pocit neměla. S úsměvem jsem se vrátila do auta za manželem, který mě na kontrolu vezl a už se těšil, že hned po kontrole pojedeme do porodnice. Po zjištění, že teda nic, skousl. Aňulku jsme původně chtěli nechat spát u babičky, ale pak jsme se domluvill, že si pro ní zajedeme, když mi teda nic není.
Manžel o mě říká, že jsem "control freak" (já říkám, že jsem pouze ráda informována a mám ráda věci "naplánované"). Takže jistě uznáte, že mě prostě MUSELO nadchnout zjištění, že existuje něco takového jako je porodní plán. Hezky si vymezit co CHCETE a co NECHCETE, aby se s Vámi dělo během porodu.
"Rarášku", promlouvala jsem ke svému ještě nenarozenému synovi, "uděláme to, jako s bráchou. Na cestu se začneš chystat dopoledne a narodíš se večer ve vaně, až všichni usnou. Ale ne moc pozdě, abych se vyspala, víš, že ráno vstávám..". (Brácha Cipísek (jeho porodní příběh jsem psala zde na BC asi před 2 roky) se ohlásil někdy před polednem a na svět vyplul něco po desáté hodině večerní, což se ukázalo jako ideální řešení. Brácha se ségrou už spali, nemuseli jsme řešit hlídání a já měla po porodu celou noc, abych se zotavila a ráno už mohla zase fungovat..)
Milé ženy, maminky současné i budoucí! Možná jste v minulém roce sledovaly soudní rozhodování o tom, zda je možné v ČR provozovat porodní domy. Tehdy bylo rozhodnuto, že jejich provozování není v rozporu se zákony ČR, nicméně okamžitě se začalo mluvit i o tom, že bude potřeba upravit jejich provozování nějakou vyhláškou týkající se materiálního vybavení.
Ještě nemáte svůj účet? Můžete si jej vytvořit zde. Jako registrovaný uživatel získáte řadu výhod. Budete moct upravit vzhled tohoto webu, nastavit zobrazení komentářů, posílat komentáře, posílat zprávy ostatním uživatelům a řadu dalších.
