Zaslal: út červenec 03, 2012 12:34 pm Předmět: 6m, špatně spí a pořád se budí...
ahoj,
mám ted 6m mrňouse a máme celkem problém se spaním - od malinka spal špatně, pořád se budil, byl nevyspalý, uplakaný - kolem 3m večer dokonce tak přetažený, že hystericky křičel třeba hodinu, než se uřval "domrtva" - nechtěl prso, nepomohlo nosit, vozit, houpat, nic. teda někdy ano, ale vyjimečně. odmala měl velké problémy s prdíkama a kakaním, takže jsme to holt brali jako nutné zlo, první taky nespal nijak dobře, vyroste z toho, že. jenže měsíce běží... a už vím, že přes den umí (a vpodstatě potřebuje) naspat tak 4h celkem, a pokud je nemá, je zle... jenže: uspat se nechá u kojení, a někdy i v náručí na balónu, párkrát mi prošlo i to, že jsem ho polospícího přendala do postýlky, zamračeně na mně koukal ,ale nechal se "uhladit". problém je v om, že se budí. nejčastěji po 45 minutách, ale někdy taky po 10, 20... teda ne úplně vzbudí, prostě pláče, je na čtyřech, v polospánku - a vzbudí se úplně, pokud nezakročím a neuspím ho (uhoupat v náručí). někdy si během uspávání prdne - ale přes den už má prdy mnohem lepší, nezdá se mji, že by ho to mělo takhle moc budit... spánek deelší než hoinu VCELKU je výjimka, přitom je vidět, že ještě chce spát.... tak nevím, je to jen závislost na uspávání? nebo ho budé to bříško??? v noci je to o malinko lepší, tak po 2h, k ránu častěji... ale prostě už jsme z toho unavená, a nic kloudného neudělám, pořád uspávat, uspávat... co s tím? estivillo se používá k uspávání, ale nechat "vyřvat" polospící dítě... to je přece nesmysl, ne? dík za rady
Registrace: 25.9. 2006 Příspěvky: 7922 Bydliště: Bratislava
Zaslal: út červenec 03, 2012 12:48 pm Předmět:
ahoj
prvorodena ma problem so spankom dodnes aj ked uz to nie je take unavne pre vsetkych zucastnenych. ked bola mala uspavali sme na rukach do 8m. potom sa striedali obdobia ked zaspavala sama alebo sme pri nej lezali az do 2-3roku. casto sa v noci a aj cez den budila a na vsetky zvuky reagovala. dodnes(5r) sa brani spanku a v noci chodi k nam. ale co trochu pomohlo/pomaha je ked spi s nami. u vas by to este mohlo byt brucho. moc som neporadila a mozno ani nepovzbudila ;)
no mně jen není jasný, z čeho pramení ten strašlivej pláč... on jinak přes den moc nepláče, spíš si tak jenom stěžuje - z hladu a únavy a sem-tam ještě když prdí... ale to je spíš kňourání - pláč z přetrženého spaní začíná jako normánlí pláč, ale za chvilku je z toho strašnej řev, chrapot, zpocený kvílící dítě... a teď když už jsem to nevydržela a po cca 30 minutách marné snahy ho znovu uspat v postýlce (něco jako estivil, ale zůstávám tam s ním chvíli dýl, uložím, dám dudlík, pohladím, malou chvíli povídám že je potřeba jítt spát, a odejdu) jsem ho vytáhla.. a hned se o 70% ztišil, ještě si chvíli pofňukal a usnul mi v náručí (na jak dlouho???) - to by takhle přece nebylo, kdyby ho něco bolelo, ne??
Mě tohle dělá mimino právě kvůli bolení bříška. Už jsem dost vychytala co mu vadí, takže noci jsou mnohem lepší než na začátku, ale někdy se ještě "zadaří", když zařazuju nový příkrmy. Bříško ho vzbudí, začne křičet a pak ho chytne hysterák proto, že je unavenej, že se mu přerušil spánek... potřebuje pochovat, přicucnout, pak se uklidní a usne. Takže mě pomáhá jenom dávat velikej pozor na to co jím já i mimino. Ty jsi taky řešila nějakou potrav. nesnášenlivost viď? Se natrápěj chudinky malý _________________
Registrace: 2.12. 2007 Příspěvky: 12826 Bydliště: Na kopci u Brodu.
Zaslal: út červenec 03, 2012 1:42 pm Předmět:
nevím jak u tvého, ale napíšu jak u nás
Dítě plačtivé ( více v noci) evidentní potíže s bříškem ( zhoršilo se to po první hexe) první půlrok strávil v šátku u mě na břiše ( jediné co jakž takž pomáhalo) odkládala jsem ho jen na noc. A vylezla z toho alergie/nesnášenlivost všeho možnýho přes MM. Kojila jsem dva roky a držela přísnou dietu ( dtto při příkrmech, vše bez xy potravin) ale do tří let klid, dnes už jen nesnášenlivost KM. Uspávala jsem na ruce ještě jako tříletého
Ahoj, obávám se, že ti nepomůžu, popíšu jen vlastní zkušenost, ze které vypíchnu to, co považuju za obecné. Problémy se spánkem se dcery držely do dvou a půl let věku, a nekecám, občas jsem mlátila pěstí do zdi, abych ten stres a únavu vybila co nejmíň nebezpečně. Proto každopádně: držte se, snad se to brzo zlepší.
Za mě: žádnou metodu nepovažuju za obecně platnou, Estivilla bych nikdy nevolila, ale to je tvoje věc. Pomohlo vždycky nejvíc to, dát na své pocity, intuici, chceš-li to tak nazývat. Takže pokud se dítě uklidňuje v tvé blízkosti, zřejmě ji opravdu potřebuje, a nemusí nic jiného pomoci. Po své zkušenosti, kdy na 2,5 dceři vidím, že i ona chce spát, trápí se a dělá vše pro usnutí, ale prostě to opravdu "nejde", bych se dítěti skutečně ve všem podřídila, za každou cenu. Raději ani nepíšu, co vše jsem musela praktikovat, aby dala těch 2x20 minut denně, které potřebovala, protože bych tu byla za blázna. O denním režimu, rituálech, apod. nepíšu, protože to v této situaci považuju za samozřejmé. Moje zkušenost je, že některé děti to prostě mají se spaním špatné, a že je třeba jim prostě co nejvíc pomoci.
Další možností je, že za špatným spánkem může být nějaká zdravotní příčina, to byl i náš případ, ale nechci tě strašit. Přesto - pokud bys měla pocit, že je něco za hranicí, řeš to. Já se stále spoléhala na řeči naší doktorky, že děti prostě brečí, což se nakonec ukázalo jako chyba.
Kdybys potřebovala, klidně mi napiš SZ.
diky.
llevelyn:
zavinuti jsem popravde mockrat nezkousela, teda zezacatku trochu ano, ale nezdalo se, ze by to nejak pomahalo... navic prvni 3 mesice to byl takovej srumec, ze jsem fakt nevedela z ktere do ktere (mam k tomu starsiho hyperaktivce)... nejak jsme prezili snad nejhorsi, ale muz z toho ma fakt trauma a ja od toho nejsem daleko no a proste uz bychom se potrebovali trochu nadechnout...
nechapu proc v noci se budi temer presne po 2 hodinach (do cca 3 nebo 4, paj uz se krouti a budi vic), a pres den jsou ty intervaly tak kratke? navic - jo, driv plakal i ve dne, tak jsem nocni place chapala... ale dnes se vzbudi, naji a je (v 90%). tech 10% je podle mne to boleni,. protoze se vzbudi, naji, usne... a za chvilku se zase vzbudi, krouti se a place. ted od posledniho uspani mi spal skoro 90minut (!!!), pak zas plac.... a jkmile se UPLNE vzbudil u mne v naruci, zacal se usmivat a je ok. nechapu...
rekla bych ze je to nejaka kombinace zbytkoveho boleni briska a faktu, ze mu asi uz doslo, ze maminka prijde a ukonejsi kdyz se vzbudi, navic nejspis pujde k prsu, coz je fajn, ze... tak proc to nezkouset opakovane...
ja sama jsem desne rozpolcena v tom, jestkli ho chudacka litovat, konejsit, delat co muzu (tak to vpodtstate bylo doted), nebo rict"hele, mladej, uz se nauc usinat sam, a nocni mlecnej bar ma omezeny oteviraci hodiny"...
jinak co se tyce alergii, zatim nemame potvrzeno vubec nic - drzim striktni bezmlecnou, vyrazka zmizela.
Ještě dodám:
abych tě jen nestrašila: u nás se po dvou a půl letech uspávacího šílenství situace zlepšila, bez jakékoliv jasné příčiny, prostě pomohl čas (a růst)
A i když můj příspěvek tak vyznívá, nejsem zastánce otrockého přístupu směrem k dítěti. Ale - co se spánku týče, mám prostě dojem, že některé děti to se spaním mají z nějakého důvodu těžké, a je potřeba jim co nejvíc pomoc. Vyřvaní a opuštění v postýlce by ty, které mají nějaký problém, mohlo poškodit (z mého pohledu to teda poškozuje všechny, ale to už má každý nastavené jinak).
Pokud řešíš, že se budí v jasných intervalech, to mi taky vrtalo hlavou, ale podle mě to nemusí být vždy jasná příčina (trávení, alergie). Naše zkušenost je, že u nás ustálené intervaly v buzení byly taky, během měsíců se pozvolna měnily, ale neměly žádnou jasně určenou příčinu
Hele, za mě naposled, slibuju, neb asi víc straším, než pomáhám
V 6m je ještě malinký, pokud se takto dožaduje tvé blízkosti, tak má podle mě na ni nárok. Pokud se u tebe uklidní, je to vlastně vítězství, prostě bych ho neodkládala.
Ahoj,
vím, jak je to šílené. Moje mimino bylo taky nespací (jen v jedoucím kočárku, běda zastavit) a uřvané. Pěkně jsme se spolu zacyklily, jedna vzteklejší a unavenější než druhá. Nevzpomínám na první půl rok - rok ráda a stydím se za řadu věcí, bohužel jsem neuměla a nemohla jinak.
Průšvih je, že ani s tříletým odstupem, neumím říct, co vlastně bylo špatně. V půlroce z krve prokázaná alergie na mléko a vejce, podle mě těch potravin bylo daleko víc, dost jsem se v tom plácala. Držela jsem dietu s ní kvůli kojení, byla jsem hladová, podrážděná a unavená. Nemám pocit, že by se úprava stravy na zlepšení spánku podepsala. Vždycky bylo něco, čím se to nespaní dalo vysvětlit - alergie, ekzém, zuby, vedro... + velmi rychle se s námi (se mnou víc než s mým mužem) naučila manipulovat. Úplně si pamatuju na pocity, které popisuješ - chová se tak proto, že se trápí nebo s náma mává? Obojí?
Teď jako tříletá spí dcera vlastně luxusně, jen brzo vstává, rozhlodně spí v součtu o několik hodin víc než jako kojenec. A budí se, když má opravdu problém. Ve večerním usínání máme rezervy, ale celkově je to JUPÍ!!!
diky za sdileni. mam kolem sebe samy spavy mimina - jen ti moji dva chlapaci jsou jaksi "divni"... us tarsioho za to zjevne mohla kombinace hyeraktivita + nejaky drobnejsi travici problem, pres den spal ale dobre, problem byl vpodstate jen s bvecernim uspavanim. ted ale kombinace s nespavym miminem je obcas nad moje - i muzovy - sily... proste celej den se snazikm nejak zvladnout starsaka a najit chvili na uspavani nalyho v(a je to sila) a vecer a noc ma vyhrazenou mimino... obcas uz nevim kde na to brat
ja vim ze mne potrebuje, ja vim ze je to vlastne krasny, ze je nekomu tak strasne dobre u mne v naruci... ale proste taky potrebuju spat, mam muze, domacnost, druhy dite... a obcas pocit ze jsem asi mela zustat bezdetna
maar:
ja bych strasne rada chovala, jezdila s kocarem a tak... jenze triletak mne potrebuje taky, a hodne - ted navic strasne zarli - a na prochazku s nama nepujde, a pokud, bude kricet u kocaru, delat sceny, utikat... doma totez, nemuzu byt dlouho s malym a uspavat, protoze se zatim deji v byte veci, ktery nemam pod kontrolou, nemuzu starsiho nechat treba 15 minut samotnyho, a nemuze bytr ani s nama, protoze nevydrzi byt zticha... tak holt vzdycky chvili hojdam mrne, pak polozim, jdu se podivat jake skody zatim napachal starsi, mezitim se mimi vzbudi (nebo taky ne)... a tak porad dokola, do zblbnuti ci krapet delsiho zdrimnuti mrnete. uz mi z toho hrabe...
Registrace: 22.9. 2006 Příspěvky: 489 Bydliště: Praha
Zaslal: út červenec 03, 2012 6:52 pm Předmět:
u nás to samé, 6 měsíců, v noci jedeme stále po 2 hodinách. Prdíky jí trápí stále mooc. Je fakt, že nám pomohlo zvýšení lůžka, asi jí v bříšku ještě tlačí vzduch, i když je odkrklá.
U prvorozeného jsme na tom byli stejně. Budil se mi do 2 let. Resp. do doby,než šly ven nosní mandle. On se totiž jakoby v noci dusil, byl nedokysličený a tím se budil. Najednou pak spal celou noc! _________________ [img]http://lb1f.lilypie.com/HoDcp1.png[/img]
Mrafenec: ano, dovedu si to představit, je to často úplné zoufalství, že jo. Je mi vás opravdu líto. V diskusi mi nešlo o to "rozdávat rozumy", chtěla jsem jen popsat svou zkušenost, že po dvouletém boji mi nakonec přijde, že nefungovalo nic než právě intuice. A v neposlední řadě taky povzbudit, že kdyby nic nepomáhalo, tak se nebát kontaktovat lékaře/ky, v Motole jsou i tací, co se zaměřují přímo na spánek dětí. Věřím, že to nebudete potřebovat. Vycházím z toho, že kdyby mi to někdo tehdy poradil, ušetřili jsme si mnoho bolesti. Já tehdy pořád čekala, kdy plakat přestane, ... a nepřestala. Píšu ti pouze a jenom z tohoto důvodu. Napadlo mě taky, že kdybyste náhodou byli z Prahy, můžu vám staršího třeba i občas pohlídat (zadarmo, dcera potřebuje kontakt s dětmi, takže bych to opravdu přivítala). Chápu, jak je to těžké, sama na to období nevzpomínám vůbec ráda. Snad se vám to spraví rychle - a samo. Držím palce.
Registrace: 13.12. 2007 Příspěvky: 21800 Bydliště: Where my body lies, my head is home.
Zaslal: út červenec 03, 2012 8:33 pm Předmět:
Mrafenec napsal:
maar:
ja bych strasne rada chovala, jezdila s kocarem a tak... jenze triletak mne potrebuje taky, a hodne - ted navic strasne zarli - a na prochazku s nama nepujde, a pokud, bude kricet u kocaru, delat sceny, utikat... doma totez, nemuzu byt dlouho s malym a uspavat, protoze se zatim deji v byte veci, ktery nemam pod kontrolou, nemuzu starsiho nechat treba 15 minut samotnyho, a nemuze bytr ani s nama, protoze nevydrzi byt zticha... tak holt vzdycky chvili hojdam mrne, pak polozim, jdu se podivat jake skody zatim napachal starsi, mezitim se mimi vzbudi (nebo taky ne)... a tak porad dokola, do zblbnuti ci krapet delsiho zdrimnuti mrnete. uz mi z toho hrabe...
Spíš by snad mohl tříleťák pochopit, kde je jeho místo, než to chtít po miminu, ne? Když nebude mimino spát, nebude mít tak jako tak nikdo z ničeho nic, ne?
Já uspávám v šátku doteď, nijak nadšená nejsem, ale v 99% případů usne dřív a spí líp než po položení do postele, což je pro mě dost velké plus, abych to dělala... zatím to všecky přešlo. Plus by to schoulení a prohřátí mohlo pomoct i na to břicho. A že bys při tom vyloženě nemohla staršího obstarávat, to bych taky neřekla... Nějaká manduca nebo tak by určitě mohla pomoct... _________________ Be on the look out for things that make you laugh. If you see nothing worth laughing at, pretend you see it, then laugh.
Hnutí pro nepřirozený porod Střípky z matrik
Nemůžete odesílat nové téma do tohoto fóra. Nemůžete odpovídat na témata v tomto fóru. Nemůžete upravovat své příspěvky v tomto fóru. Nemůžete mazat své příspěvky v tomto fóru. Nemůžete hlasovat v tomto fóru.