Zaslal: út červen 19, 2012 10:54 am Předmět: fobie ze zubaře u dospělého
Ahoj holky,
hledala jsem, nenašla.
Už asi týden nemůžu spát, protože jsem si připustila myšlenku, že bych měla zajít k zubaři Jak se přinutit tam jít? Logicky argumentovat si umím taky, ale nějak to nepomáhá
Moje zubařka mě vyřadila z evidence poté, co jsem neráčila ji osm let navštívit. Pak mě donutilo shánět jiného zubaře podezření na zánět okostnice. Byla jsem v osmém měsíci těhotenství. Další zubařka mě přijala do evidence, zuby v poho, měla jsem zánět dutin. Byla jsem tam 2x. Teď už jsem zase dva roky nebyla nikde. Navíc se přidal ještě strach z negativních referencí na tu zubařku u které jsem v evidenci. Zubařů je málo a s touhle mou minulostí...
Ach jo... fakt bych si nechala radši třeba znovu vyndat slepák, než jít k zubaři
Peťul, nádech, výdech, a prostě se objednej a uvidíš Já to takhle měla s gyndou Jak jsem se odstěhovala z Prahy. Trvalo mi tři roky než jsem si našla nějakou místní a šla se tam ukázat Pokorně, sestra i doktorka to vzaly dobře Hlavně to moc neprotahuj ať z těch dvou let není zas osm
Mmch špatný reference má můj zubař taky. Říká se o něm že je furt nalitej. Já ho takovýho ještě nezažila a chová se ke mě slušně. Takže dej spíš na svůj pocit a minimálně jdi na preventivku. Ať ten interval mezi návštěvama není tak dlouhatánskej
Ehmm, já se takhle už objednávám 6 let na gyndu. V lednu jsem se teda zase jednou odhodlala, nechala 2x zazvonit telefon a pak s úlevou práskla se sluchátkem, že jako neberou. To jsem opakovala asi 14 dní každý den. Pak mi to zvedl přímo doktor a já dostala málem infarkt, ale k mé úlevě mě neobjednal, neumí to a sestra nebyla. Teprve v dubnu se mi podařilo se objednat na červen. Když už to bylo týden před prohlídkou, měla jsem divoké gynekologické sny a průjem z nervozity . 3 dny před dnem D mi přišla SMS od sesřičky, ať se přeobjednám, že Dr. nebude. Ten kámen, co mi spadl ze srdce... No a už jsem tam samozřejmě zas nezavolala, že jo.... Přece si nebudu kazit dovolenou, na kterou brzo jedem nějakýma myšlenkama na gyndu... Se ze sebe picnu už asi
Radši inko, protože kdyby to napsal někdo jinej, tak řeknu, že tohle už je fakt nezodpovědnost. Jenže když on ten rozum se v těhle situacích nějak upozaďuje....
Registrace: 15.6. 2007 Příspěvky: 720 Bydliště: Praha
Zaslal: út červen 19, 2012 11:53 am Předmět:
Já objednala k zubaři na jeden den nejen sebe, ale i děti a manžela - preventivku. Nešlo vycouvat, před dětmi jsem nechtěla dávat najevo strach, po kontrole dětí šli do čekárny a já v ordinaci přiznala strach. Pomohlo to.
Na opravy už jsem zvládla dojít sama, na preventivku teď půjdu opět s dětma , kdybych je nechtěla naučit, že kontrola zubů je bezproblémová záležitost, tak tam nejdu - ten můj strach má právě kořeny v dětství. Držím palce.
Registrace: 22.9. 2006 Příspěvky: 5807 Bydliště: Havlíčkův Brod
Zaslal: út červen 19, 2012 12:07 pm Předmět:
Já se bojím zubaře děsně... a právě proto chodím na preventivky po půl roce To co prožívám pár hodin předtím, to se nedá popsat, neskutečný strach... Obejdnávám se ihned na ráno a beru obě holky sebou... Dá se to...už mi dobu nic nedělala a miluju ten pocit, když jdu od ní
A nyní musím chodit už kvůli nim, rpotože chci, aby chodily pravidelně a měly zuby kontrolované. A i před nima se snažím nedat najevo strach, abych to nepřenesla na ně
Držím, ať to překonáš. Nečekej do problémů, to je pak ještě horší a dá se říct, že tě to stejně nemine...
Petulko a máš strach ze zubaře obecně, nebo z vrtání či jiných zákroků?
Taky jsem x let nebyla u zubaře kvůli strachu, pak jsem se svěřila bývalému spolužákovi (dnes je mudr.) a ten mě objednal ke své známé zubařce. Prostě mi sdělil datum a čas a už jsem nemohla couvnout. Zubařka byla úžasná, jemná, chápavá. Už jen přivítání: "dobrý den, vše vím, nic se nebojte, dnes to jen zkontroluju a uvidíme." Opravy byly na několik návštěv, nicméně vrtání vždy s umrtvením: "nic se nebojte, už na vás mám injekci, absolutně nic neucítíte". (Pro mě je lepší tisíc injekcí než jedno vrtání zaživa).
Pak se tato zubařka-anděl vdala a odstěhovala. Nicméně jsem přešla jinam, kde trvám na injekci pro vrtání a zjistila jsem, že už žádný strach nemám.
Zkus se zamyslet, co ti způsobuje největší část strachu a s tím pracovat (u mě to byla jen bolest z vrtání, taky zážitek z dětství).
Registrace: 17.7. 2008 Příspěvky: 2812 Bydliště: Velké Přílepy
Zaslal: út červen 19, 2012 12:44 pm Předmět:
Předně neváhat a fakt se objednat, to je první krok. Pak nečíst weby typu znamylekar a podobně, často to nemusí vypovídat vůbec nic. Existují lékaři s neskutečně lidským přístupem a odborně páchající prasárny, které pak někdo jinej horko těžko dává dohromady a naopak. A pak jsou doktoři lidští i odborně kvalitní, ale to se dost špatně laikům posuzuje.
Objednej se na prohlídku. Při vstupu do ordinace klidně hlaš, že se strašně bojíš, že jsi u zubaře x let nebyla jen kvůli strachu. Většina normálních doktorů tohle chápe. Prohlídka nebolí, fakt ne, jen se ti koukne do pusy, udělá pár rentgenů a to je vše. Můžete si popovídat o tom, co tě přivádí, proč se bojíš. Naplánovat ošetření. Byť je to trochu proti zažitému postupu, tak začít něčím jednodušším, malým kazem, nepouštět se holt hned do trhání. Já to tak dělala u bojácných dětí. Malej kazík, byť teda mělo v puse mnohem víc problémů, ale primární je, aby mi začalo věřit. Pak i to horší šlo udělat mnohem lépe.
Další věc, dnes v době lokální anestezie fakt NIC NEMUSÍ BOLET!! Jasně, neříkám, že je to ošetření bůhvíjak příjemné, ale bez bolesti myslím snesitelné. Měla jsem na křesle lidi s fobií ze zubařů a opravdu jsme to v 99% případů zvládli bez nutnosti nějaké medikace před nebo dokonce poslání na ošetření v narkóze. Ano, pár takových bylo, ne že ne.
Odkládání návštěvy zubaře nejen že hrozí vznikem akutních komplikací neléčených kazů a jiných potíží (návštěvu zubní pohotovosti bych si i já mileráda odpustila, je málo těch, kde to dělají dobře, a na nějaké moc povídání si s pacientem tam opravdu není prostor a čas), ale i značně komplikuje další ošetření, až se k tomu zubaři dostaneš. Ono dát do pořádku chrup, co 10 let neviděl zubaře dá ve většině případů dost práce, stojí to spoustu času a co si budem povídat, není to zadarmo. Prevence hradí pojišťovna, kvalitní výplně, ošetření kanálků a slušné korunky a můstky už ne. Můj muž by mohl vyprávět. 15 let nebyl u zubaře, pak si jednoho vzal Kolik peněz narval do zubů, z toho by jeden padnul naznak. Rovnátka, 2 implantáty, korunky...Ale má je hezké, byť to ještě zdaleka není všechno u konce.
Samozřejmě existuje možnost ošetření v premedikaci, nebo celkové anestezii, jen mi to přijde zbytečné tohle podstupovat bez předchozího pokusu o normální ošetření. Pokud ti to pomůže, klidně si dej panáka na povzbuzení, někdo si bere Lexaurin, někdo kape Bachovky, dle svého přesvědčení
Já ani nevím, kde se to vzalo. Žádnej hrůznej zážitek se zubařem nemám. Já strašně špatně snáším už to dloubání do zubů při preventivce (je mi blbě, jen na to myslím)... asi ten pocit, že to určitě bude bolet... a to na bolest jinde, než v puse nejsem nějak extra citlivá. Pak, když už dostanu injekci, tak to zvládám líp (dá se to pochopit?)
Taky jsem si říkala, že budu chodit s dětma a to pomůže, ale děti nakonec chodí s manželem k té, která mě vyškrtla.
Já vím, Kitty, právě ta zubařka, která mě vzala do evidence je strašně milá a příjemná, ale není dobrá po profesní stránce.
No je to vlastně stejně, jako to má inko s gyndou. Kdybychom se mohly domluvit, já bych za ni chodila na gyndu a ona za mě k zubaři
Teď mám pocit, že s tím prostě musím něco dělat. Už asi půl roku mám bouličku asiodzubu dole na čelisti a dvakrát se přihlásil jeden zub při čištění... Možná vede cesta přes nějaký ten lexaurin, nebo tak
Hrozně se stydím, že nejsem schopna s tím bojovat. 100x si omýlám logické argumenty o důležitosti preventivních prohlídek atp. a dávám si správná předsevzetí a nakonec... skutek utek
Registrace: 1.10. 2008 Příspěvky: 17089 Bydliště: Mladá Boleslav
Zaslal: út červen 19, 2012 2:35 pm Předmět:
Taky objednávám sebe, muži i dítě naráz. Alespoň pak necouvnu.
Ikdyž teď už se nebojím.
Ale byly doby, kdy jsem se v čekárně klepala jak ratlík a dokonce jsem i strachy brečela. Nakonec to přešlo díky zubařce samotné.
Teď po přestěhování mám novou, všechno mi dělá po umrtvení. Neříkám, že je to ideální, ale už mi nevadí tam chodit. ... ikdyž taky se už přes měsíc objednávám na vrtání, nějak není hlídání
Registrace: 16.5. 2011 Příspěvky: 2232 Bydliště: Praha
Zaslal: út červen 19, 2012 2:51 pm Předmět:
Fakt je důležité najít dobrého zubaře. Já se taky děsně bojím a až v dospělosti jsem našla zubařku, kt. ví, že se bojím, nijak mi to nerozmlouvá, nevychovává mě, prostě to bere jako fakt a pracuje s tím. Hodně se to už zlepšilo, ale ze začátku mi nabízela injekci na kdejakou pitomost i drobné vrtání jsem u ní absolvovala pod anestezií, za normálních okolností by mi ji nenabízela. Ale sama nemá zájem, abych se s ní prala. Injekci jsem si zaplatila, ale hrozně mi to pomohlo. Nejvíc prostě pomohlo to, že zubařka neřešila, proč se bojím, že jsem přeci velká holka atd. a prostě to přijala a nekomentovala. No a postupně se to lepší. Bojím se pořád, ale injekci už nepotřebuju. A taky chodíme všichni najednou.
Zrovna jsem se od zubaře vrátila, odkládala jsem to tři roky.
Já mám bohužel hodně silný dávivý reflex, takže samotného zubaře se nebojím, ale bojím se že se jim tam pobleju když mi něco strčí do pusy. Tentokrát to proběhlo docela dobře, před rentgenem jsem si nasypala sůl do pusy (jsem vyčetla babskou radu na internetu ), trochu to pomohlo, pobavila jsem celou ordinaci, uvolnila se a už mi pak žaludek nekopal. Je to jenom v hlavě.
Jak poradit...několikrát, v dobách kdy jsem navíc k tomuhle dávivému reflexu měla občasné panické ataky a představa, že budu sedět v křesle s čímsi v puse a nebudu moct utéct byla pro mě děsná, jsem se regulerně nadopovala léky na uklidnění, tenkrát jsem měla diazepam, nevím co se dává dneska, je to už hodně let. Pak jsem v klidu v takové mlze přežila ošetření, žaludek v klidu, já žertovala s zubařem.
Měla jsem jeden čas zubařku kamarádku a ta mi vždycky před vyšetření nalila dva panáky vodky, to taky fungovalo dobře. Jen ne každý zubař má vodku v pohotovosti.
Držím palce, chápu a myslím že to, že to chceš překonat je dobrý první krok. On je to fakt průser když se v té puse něco zanedbá.
Objednej se na prohlídku. Při vstupu do ordinace klidně hlaš, že se strašně bojíš, že jsi u zubaře x let nebyla jen kvůli strachu. Většina normálních doktorů tohle chápe. Prohlídka nebolí, fakt ne, jen se ti koukne do pusy, udělá pár rentgenů a to je vše. Můžete si popovídat o tom, co tě přivádí, proč se bojíš. Naplánovat ošetření.
Další věc, dnes v době lokální anestezie fakt NIC NEMUSÍ BOLET!! Jasně, neříkám, že je to ošetření bůhvíjak příjemné, ale bez bolesti myslím snesitelné.
Postupovala jsem přesně takhle.
Když mě šíleně bolavý zub přinutil navštívit doktora několik let potom, co mi předchozí doktorka trhala neumrtvenou stoličku ... .
Registrace: 29.10. 2006 Příspěvky: 5334 Bydliště: Praha
Zaslal: st červen 20, 2012 10:45 am Předmět:
Řešila jsem takovou fóbii v rodině. Nakonec se nám podařilo nalézt nesmírně hodnou a šikovnou paní doktorku v centru Prahy (Dokonce pochopila 10 letou absenci kontrol z důvodu panické hrůzy.). První návštěvy sice byly s Gelsemiem a Krizovou esencí, ale postupně ani nebylo potřeba nic dávat. _________________ Naja, Michal 7/96, Terezka 10/04
Všem vám moc děkuju za pochopení, podporu i rady
První krok: nalézt nesmírně hodného a šikovného pana doktora/doktorku...
Radši to zkusím oběhat osobně
Děkuju
Nemůžete odesílat nové téma do tohoto fóra. Nemůžete odpovídat na témata v tomto fóru. Nemůžete upravovat své příspěvky v tomto fóru. Nemůžete mazat své příspěvky v tomto fóru. Nemůžete hlasovat v tomto fóru.