baby-cafe.cz

[Makos]

Hezké ránko,
už asi 2 roky řeším Míšinu nepřekonatelnou stydlivost a absolutní nespolupracování u lékařů. V posledním roce mi to přijde nejhorší, protože to co u lékařů předvání mě hrozně vytáčí a už jsem zoufalá,protože musí snad vypadat, jako že není normální.

Prvních takových náznaků nespolupráce jsem si všimla, když jsme zašali chodit do Yamahy mezi děti. Jako jediná tam nespolupracovala,věčně mi seděla na klíně, když na ni někdo promluvil,tak otočila hlavičku, nechtěla se chytit s ostatními dětmi za ruku (ani, když jsem ji za jednu držela já), jako jediná neprolezla látkovým tunelem .... A to patřila k jedněm z nejstarších v dané skupince.

Další už bylo u dětské doktorky, když jí chtěla vyhrnout tričko, aby si jí mohla poslechnout, tak ječela jak u vytržení.

Byla se mnou už 2x u zubaře (dělali prohlídku mě,ale měla jsem zuby v pořádku,takže se nemusí bát vrtačky apod), tak ona prostě pusu v žádném případě neotevře.

Před měsícem jsme byli na ortopedii, takovou scénu co tam předvedla jsem ještě nezažila. Začlo to v kabince, když jsem jí sundala rifle a ponožky (měla punčošky bez paty právě kvůli tomu, abych jí nemusela vysvlékat celou) Ječela tam jak urvaná, pak jsem ji dovedla do ordinace, cloumala se mi na klíně, prohlá do luku, celá rudá, slzy stříkaly obloukem Přitom na ni doktor ani nešáhl, jen se chtěl podívat na její paty. Když jsem ji měla postavit na takové to sklo, aby zjistil, jestli nemá plochou nohu, tak skrčila nohy pod sebe, že se nedala postavit. V záznamu máme napsané: dívenka je nevyšetřitelná, odmítá si stoupnout Když mi utekla zpátky do kabinky a oblíkla jsem jí gaťě a boty, tak se uklidnila a vrátila se se mnou do ordinace už normální. Jinak by si snad museli o ní myslet, že je retardovaná Za měsíc jdeme znovu, už teďka se toho děsím, co zase budou za scény.

Už asi 4x jsme byli na očním , pokaždé máme napsané, že nespolupracuje. Běžná věc je, že zavírá oči, dívá se do země nebo bokem. Nakonec se nám ji podařilo vyšetřit aspoň světýlkem a na přístroji, jenže stále bojujeme s tím, že nechce číst obrázky. Prostě ona před doktorem mluvit nebude.
Zrovna včera jsme byli na kontrole na očním. Doma jsme trénovali čtení obrázků, aby věděla, co jako po ní bude doktor chtít, tak celkem v pohodě. Namotivovala jsem ji, že když bude pěkně říkat obrázky co jí bude doktor ukazovat, tak že půjdeme na zmzku a koupíme nový hrneček (ten si v neděli rozbila) Slibovala, těšila se jak půjdeme na oční a bude číst a pak že půjde na tu zmrzku. Ještě v čekárně mi slibovala, že číst bude ... jenže jsme došli do ordinace a začla se schovávat za kočárek. Chvilku jsem ji tam naháněla a pak jsem usoudila, že bude lepší, když první zkontroluje očička Paji.
Míšu jsem musela donést a posadit si ji na klín. Nechtěla se zase na něj ani podívat a když jí ukázal ty obrázky na tabuli, tak se dívala dolů do země
Pak jsem to zkoušela ještě sama, když si doktor dělal poznámky do počítače a prostě ani ťuk
Máme přijít znovu za měsíc , že to zkusíme znovu. Navíc jsme pozvaní zítra do oční školky, že si ji tam zkusí vyšetřit jejich oční doktorka, ale obávám se, že dopadneme úplně stejně.

Je mi jasné, jestli půjde v září do školky, že tam s ní bude problém, protože určitě bude hrozně brečet a nebude chtít spolupracovat.

Běžná věc je, že když potkáme někoho známého, ten řekne ahoj Míšo, tak místo odpovědi se dočká jen otoční hlavy na druhou stranu.

Fakt už nevím, co s ní mám dělat.
_________________

[Ajlili]

Ahoj Makosi, a jak je to s kamarady, ma nejake vrstevniky se kterymi si hraje?
_________________


Fotky naší rodinky: http://ajlili.rajce.idnes.cz/

[Makos]

[Jana24]

Matěj mi dělal úplně to samý. Tříletou prohlídku prořval a nenechal na sebe šáhnout, nešel si ani stoupnout na váhu.

Pak se to samo zlomilo, někdy v necelých 3,5 letech. Od tý doby je to v pohodě. Teda stydí se pořád, na pětiletý si málem vydloubal oči, jak nevěl studem co s rukama, když vyprávěl pohádku - Stydí se, ale už spolupracuje.

Podle mě tohle ty sama nijak nezlomíš, k tomu asi musí to dítě dospět samo
_________________

[Jana24]

Jo a zvyknout si na školku mu trvalo rok Teď už je úplně v pohodě.

[Naja]

Myslím, že by to šlo popošoupnout i homeopaticky. Dcerka asi nebude mávnutím proutku naprostý suverén, ale mohlo by ji to zbavit extrémních projevů studu.
_________________
Naja, Michal 7/96, Terezka 10/04
Diskuze Alternativní léčba

Homeopatická poradna Modrý had - PRAHA

[Mirkat]

Já se směju, jelikož i my máme napsáno v očkováku - oční prohlídka - nelze zjistit...
Paní doktorka říkala, ať se pak občas připomeneme, že jinak očka prozkoumají až v 5 letech. no, pokaždý opět oči do klína a nic. Takže je fakt zkontrolujeme až za půl roku v 5letech a to kdo ví jestli.

Oražená je dost, ale stydlivá taky...

Přecházelo to postupně věkem. U lékařů naštěstí spolupracuje, ale trvalo, než začala zdravit, tak... U zubaře jsem ji i nyní držela na sobě, na křeslo sama nechtěla, ale pusinu nakonec vždy otevře.

A maličká ví, čím tě dostane na kolena, takže klíd. Počítat do sta (nejméně) Bude lépe!
_________________


MIMIBAZAR

[Lucici]

Mám doma to saméa to budou dceři 4 roky.
Naštěstí není moc nemocná,ale i tak je to očistec.

Svojí Dr. trochu toleruje někdy je to i bez řevu,ale jinak hrůza.Ještě jsme nebyly ani u zubaře,jelikož si to neumím představit,pořád čekám,že se to zlomí.
V papírech jsme měli napsáno,že nespolupracuje a je nevyšetřitelná a abych s ní zašla za psychologem(což striktně odmítám)

Lucici

[Katka_x]

Ahoj,
tohle znám důvěrně, starší syn to dělal přesně do 3,5 let, neskutečně hysterické scény u doktorů, v dětském koutku na každém neznámém místě. Doktorka ho nemohla ani poslechnout, vyšetřit. V dětském klubu se nikdy nechytil za ruce jiných dětí, nikdy nedělal to co ostatní a nakonec se to zlomově přehouplo samo. Zažil jeden pokus o vyšetření u cizí doktorky na dovolené - to byla jeho vrcholná scéna (a moje naprosté dno, ta paní doktorka říkala, že to ještě nezažila) a od té doby se to zlomilo, ještě jsem zkusila motivaci hračkou za odměnu - protože jsem fakt měla hrůzu z dalšího takového vystoupení, ale kupodivu asi zjistil, že se mu opravdu nic nestane. Ve školce řval přesně tři dny (intenzivně) a od té doby je klid. Nechá si všechno vysvětlit.
Nedokážu přesně poradit jak se to zlomilo, myslím, že holky mají pravdu - dítě k tomu musí dospět. Přeju hodně trpělivosti, je to těžký, ale zvládne to, chce to čas.
Zkoušet, motivovat, trénovat zkusit to převést na hru. Teď už vím, že Markovi hlavně vadilo , když nevěděl co ho čeká. Snažím se mu teď přesně (pravdivě) popsat co bude - může se na to tak líp připravit a musím přiznat, že i já jsem ráda když vím do čeho jdu, vlastně se to dá trochu pochopit.
Taky nám pomohlo vzít si sebou oblíbeného medvěda.
No, ale abych to nezakřikla - k zubaři se teprve chystáme prostě to dřív nešlo - spolupráce nulová.
Mladší syn od asi 1,5 roku nemá zatím problém pokud jde (třeba k dr.) se starším bráchou (sám ječí úplně stejně).
Držím palce Katka

[Jana24]

[Maia]

Taky máme, 4letá madam jakž-takž funguje u dětské dr, neb jí zná dlouho a u zubaře, který to s ní skvěle umí, všude jinde dělá že tam není (ale lepší se to s věkem). 3letý mladý pán řve kam přijdeme, u oční prohlídky máme taky napsáno že nespolupracuje, u ortopeda dělal takové scény, že nám paní doktorka napsala do zprávy, že je vzteklý. Doufám že z toho vyroste, myslím že dělat s tím nejde nic.

maia

[Gábinka]

no já nevim, ale mě přijde, že u Báry se to s postupujícím věkem zhoršuje snad...občas krapet spolupracuje, povolí, ale důvěru si buduje hodně dlouho, pokud se tam pak vecpe sem tam odběr krve či očkování nebo zubař...tak se šprajcne zas. První školka byla v pohodě, u druhé jí to trošku trvalo, ale to byl ocelkovou změnou. Známé většinou nezdraví, hned se nafrfní...

jako scénu na ortopedii si umim představit a to jsem jí řekla, jen se ti doktor podívá na nohy a pak jí chtěl udělat uz kolen a to byla ostuda teda... jakože nevim, po kom to asi má

[Crnkapinka]

Ahoj,

neviem, či ťa to teda ukľudní, ale aj moj muž má ako dospelý človek v karte u ušného dr. napísané, že vyšetrenie nemohlo prebehnúť podrobne, lebo pacient nespolupracuje .

(doma, keď mi to opisoval, musela som sa nahlas smiať, on sám mi to nevedel opísať prečo sa bránil, vraj proste nezniesol, aby sa mu ten dr. ucha dotýkal...)

Možno má niečo podobné aj tvoja dcérka, je jej možno nepríjemné, keď sa jej niekto cudzí dotýka, prihovára, díva sa na ňu, navyše sa u dr. bojí .... ja by som na tom nič patologické nevidela. Daj jej čas, s najvačšou pravdepodobnosťou to sa to zlepší.... a z doktorov by som traumu nemala, tí už toho podľa mňa zažili toľko podobných reakcií, že si to určite neberú osobne.

Držím palce,
Crnkapinka

[Makos]

Děkuji za reakce, taky doufám, že z toho někdy vyroste
Ale už teďka se děsím zítřka,(máme jít na vyšetření očí do oční školky) protože už teď mi tvrdí, že tam zítra jít nechce, že se jí tam nebude líbit, že se nechce jít podívat na děti ... Navíc má teďka takové to negativistické období , že cokoli se řekne, tak odpovídá nebudu, nechci apod.
_________________

[Mirkat]

Makos - já bych zkusila se obrnit a nijak to nekomentovat. Neukážeš, fajn, tak ne. Ale nezkušet, nepřemlouvat, neuplácet. Třeba jí jde i trošku o to. pokud se jí vyloženě nic zlého u dr. nestalo, tak to může být je zkoušení tvé trpělivosti - však jak dobře jim to jde, že?

A třeba chápu Báru od Gabi, ta si se zoubky zkusila, že bych i já preventivně řičela všude, kam vlezu...

Naše mladá zase dělala vofuky se zastřihnutím. Nechci to dělat doma, tak ji chci vzít do kadeřnictví. Sice slíbí, že vydrží, ale přijdeme tam a scénka... už si připadám jak pako, ale ona je tvrdá, neústupná a zatím jsme odcházely vždy s nepořízenou... - takže vyhrála. Ještě že tam mám kámošku... Zítra plánuji to po x měsících zkusit... Tak snad dospěla i do stádia si nechat sešmiknout konečky