Registrace: 26.5. 2009 Příspěvky: 815 Bydliště: Praha
Zaslal: pá červenec 03, 2009 7:51 pm Předmět: Spíte se svým dítětem v jedné posteli?
Máte tu někdo zkušenost se společným nocováním?
Hodně jsem se o tom napřemýšlela a četla, co se dalo - a nakonec mi přijde smysluplnější spát s dítětem v posteli.. Koneckonců představa, že svoje dítě, které jsem devět měsíců nosila pod srdcem, najednou dám do samostatné postýlky (byť by třeba byla po ruce), mi přijde nepřirozená. Přesto se různě na internetu proti společnému nocování spíš brojí. Vím o tom a zajímám se tedy spíš o lidi, kteří mají se společným spaním zkušenost, ohlasy proti (nepodložené zkušeností) si můžu jít přečíst kamkoliv jinam ;)
Pokud tu už taková diskuze někde je, omlouvám se, nenašla jsem ji
O výhodách společného spaní referoval James McKenna, profesor antropologie na Univerzitě Notre Dame v Indianě. Pozval 35 kojících maminek s jejich miminky do spánkové laboratoře a monitoroval jejich noční odpočinek. Zjistil, že společné spaní matek a dětí nejen přispívá ke sladění jejich spánkového rytmu, ale kojencům se díky přítomnosti matky navíc dostává podnětů potřebných k tomu, aby neupadali do příliš dlouhých fází tzv. hlubokého spánku. "Právě ten totiž může být jednou z příčin náhlého úmrtí, pakliže miminko nemá dosud vyvinuty potřebné dýchací mechanismy pro přechod z hluboké fáze spánku do lehké."
Rovněž z antropologického hlediska se prof. McKenna za společný spánek přimlouvá - četné studie totiž potvrzují, že v kulturách s kvalitní medicínskou péčí a zároveň dlouhou tradicí společného spaní (např. v Japonsku) je procento náhlých úmrtí kojenců nejnižší. _________________
Naposledy upravil Vanda_ dne pá červenec 03, 2009 8:59 pm, celkově upraveno 3 krát.
asi se ptáš na maličké miminka, takže moje prohlášení o tom, že spíme s naším skoro čtyřletým synem na jednom letišti, on přes celou postel a dospělí namáčknutí na jednom konci u zdi ti k ničemu nebude.
tak teda k miminkům - spali jsme spolu a bylo to správně. kdybych si měla vybrat jediného člověka, se kterým bych spala v posteli, bylo by to moje dítě, nevím kdo jiný by tam mohl spát smysluplněji. jestli su ochotná spát se svým partnerem, se kterým jsme převážnou většinu obou životů nepatřili do stejné smečky, nevím proč by tam nemělo být dítě, které je naší smečkou od prvopočátku. já jsem ráda zvíře, je to pohodlné a většinou blahodárné.
Registrace: 7.6. 2007 Příspěvky: 436 Bydliště: kousek od Brna
Zaslal: pá červenec 03, 2009 8:02 pm Předmět:
Ahoj,
já spím tak napůl. Syn usíná ve své postýlce, ale někdy mezi půlnocí a 5.hodinou ranní se probudí a stěhuje se ke mně. Pak spíme v pohodě až do rána, nijak moc sebou nehází, nekope. Přitulí se a oba spíme.
Občas se ale stane, že je vyspaný a chce si hrát, zpívá si a povídá si a usíná třeba až za hodinu. Ve 3 hoďky ráno je to fakt super :o . Ještě že to není často.
V. _________________ http://by.lilypie.com/oDHsp2.png http://by.lilypie.com/VjL1p2.png http://by.lilypie.com/aamxp2.png
Registrace: 10.8. 2008 Příspěvky: 13586 Bydliště: Doma
Zaslal: pá červenec 03, 2009 8:03 pm Předmět:
POpravde, ja bych strasne rada. Spali jsme tak do 5ti mesicu, ale pak musel jit do sve postylky - maleho od malicka vsechno budi. Sustnuti deky, sebemensi pohyb, vsechno..... byl co pul hodiny vzhuru a pak jsme byli oba dva cely den nevrli a nevyspali.....
Nakonec to zaslo jeste dal, musela jsem se odstehovat i z pokojicku, protoze jak se v noci vzbudil a uvidel me, hned zacal vstavat a bylo po spani.... Proste on musi mit na spani uplny klid a hlavne me z dosahu. Zkousela jsem to od te doby asi petkrat, ale pokazdy po me celou noc skakal a ja spala celkem asi hodinu....
Mrzi me to, jsme spolu totiz sami a ja bych ho strasne rada mela u sebe v posteli. On ale potrebuje svuj prostor, takhle bysme se oba akorat trapili..... _________________ Daneček - 26.2.2008, 53 cm a 4765 g.
Registrace: 26.5. 2009 Příspěvky: 815 Bydliště: Praha
Zaslal: pá červenec 03, 2009 8:06 pm Předmět:
Díky Dib, vidím to hodně podobně, leč zkušenost ještě nemám Jsem si už říkala, jestli nejsem špatná matka, když 14 dní před TP nemám postýlku a ani ji nechci..
Registrace: 26.5. 2009 Příspěvky: 815 Bydliště: Praha
Zaslal: pá červenec 03, 2009 8:08 pm Předmět:
Ještě by mě lidi zajímalo, jak velkou máte postel? My se doma na společném spaní shodneme, ale postel máme 160 a muž se děsí, že se budeme vejít špatně. Já se neděsím. _________________
s Bárou do 2let, pak u nás ještě hodně dlouho (skoro 2roky) usínala a přenášel manžel. Jako miminko OK, pohodlné, dobroš. Ale jak byla hejbací, už to bylo nic moc. Ale kdyby to šlo, vyžaduje to dodnes.
Aneta u nás byla měsíc, pak byla měsíc v lehátku a pak do postýlky. U nás moc dobře nespí. Brala jsem si jí, dkyž marodila, ale snáší to špatně. Stejně jako mi nespala nikdy na prsou, neumí to, moc jí to ruší a cestuje, zatímco Bára mi jako miminko na prsou spala hodiny...
Aneta ale vůbec není takovej mazel, jako byla Bára. Ale je zas taková - hodnější? či jak to nazvat...
Nech to koňovi, jak to bude, až se prcek narodí. Třeba to nemusí moc vyhovovat jemu, třeba to pak nebude vyhovovat tobě, kdo ví
Ještě by mě lidi zajímalo, jak velkou máte postel? My se doma na společném spaní shodneme, ale postel máme 160 a muž se děsí, že se budeme vejít špatně. Já se neděsím.
160 jsme měli taky (teď už máme menší - ale to je na jinou diskusi:D ) a spali jsme tam 3 a pak i když jsem byla těhotná - Bára na půlce s manželem a já s břichem měla svojí půlku - ale to už byla fáze, dky mě to vadilo, já už to nechtěla a tak jsem řekla OK, ty to chceš, tak ale do své. (teda mi to vadilo dřív než v těhotenství, ale pak to už nešlo)
První dcerku jsem se po kojení v noci odkládala zpět do postýlky,po ránu už se mnou v posteli zůstávala.Syn - jak kdy a s nejmladší už to neřeším vůbec a postýlku mám přiraženou k posteli hlavně jako zábranu k posteli,aby nespadla.Po usilovném uspávání na baloně,kojením nebo v šátku ji uložíme do postýlky,někdy se hned nevzbudí .
Kojím často a nemám ani sílu ji vracet do postýlky a její přítomnosti v posteli si s manželem užíváme.
Jak píše Ro,taky bych ale někdy vraždila.Když spinká a jsme přitulené,je to krásné,ale jakmile se poněkolikáté v noci s řevem vzbudí a dožaduje se prsa,je to hrůza.Právě proto chci kojení už utnout (teda nevím jak u takového závisláka) a spát s náma doufám ještě nějakou dobu bude . _________________ Monika + Anetka (1/00), Jiřík (10/03), Lidunka (1/08)
Ještě by mě lidi zajímalo, jak velkou máte postel? My se doma na společném spaní shodneme, ale postel máme 160 a muž se děsí, že se budeme vejít špatně. Já se neděsím.
Klasiku 180.
Postýlku jsme měli, ale nějak neplánovaně se prcek přesídlil k nám a už tam zustal. Spal o 100% klidněji a líp, než u sebe v postýlce.
Ano spíme s oběma . Teď už bohužel méně často . Je pravda, že po dvojité noční návštěvě manžel odchází se slovy "Chci se vyspat" do děcáku . Přiznám se, že se mi líbí, když vedle mě kluci chrní a pochrupujou. Takže když mě v noci vzbudí dvoje tlapání když jdou k nám vůbec se nezlobím _________________ Pavla a spol.
Naposledy upravil Brody dne pá červenec 03, 2009 8:13 pm, celkově upraveno 1 krát.
záleží na rodičích a přístupu - nestuduj "názory" ale jak to cítíš ty.
já spávám s oběma, nebo jen s druhorozeným (s tím teda pořád téměř od porodu, už 9měsíců spí na mým rameni nebo na mě) ale když prvorozená 3a1/4chce moc ráda ji vezmu k sobě do pelechu a manžel šupajdí do pokojíku (vyspíme se všichni dobře). Manžel se s náma nevyspí, protože s tím až tak nesouhlasí, ale nechává to na mě a dětech...
Nemůžete odesílat nové téma do tohoto fóra. Nemůžete odpovídat na témata v tomto fóru. Nemůžete upravovat své příspěvky v tomto fóru. Nemůžete mazat své příspěvky v tomto fóru. Nemůžete hlasovat v tomto fóru.
FAQ
Hledat
Seznam uživatelů
Uživatelské skupiny
Registrace
Osobní nastavení
Přihlásit se pro kontrolu soukromých zpráv
Přihlášení
No ale už to tu nechám - už kvůli tomu hlasování.. Jestli nevadí.
