Zaslal: so květen 12, 2012 12:43 pm Předmět: Výbuchy zlosti, jak se je naučit ovládat? :(
předem se omlouvám za inkognito...
mám dvouletou dcerku, bydlím s ní u rodičů, tedy u mamky a jejího přítele. vycházeli jsme vždycky dobře, ale poslední dobou už nevím kudy kam... dcerka je od narození enrgičtější, hodně živá, všude leze, lítá, člověk by jí musel mít každou vteřinu na očích.. moje mamča je hodně citlivé povahy a taky psychiku má dost špatnou, stejně jako já. a to je kámen úrazu... malá hodně často trpí záchvatama vzteku, a já už si nevím rady. mamča hned vylítne, ne že by jí pleskla nebo něco, ale je z toho vždy špatná, nervní a já pak samozřejmě taky. když už jsem hodně vytočená, tak na malou křičim, občas jí i dam na zadek, ikdyž vim že to je špatný, protože to nepomůže, ale záchvat ještě umocní... nedokážu se ovládat, snažim se jak chci, byla jsem na reiki, ale v ničem mi nepomohlo. čtu i moc pěkné knížky, od Luise L.Hay, snažim se podle nich řídit, ale nedaří se... jakmile je nějaký problém, tak vybuchnu... od loňského listopadu jsem žila s bývalým přítelem. měli jsme svůj byt a malá za těch několik měsíců neměla jediný záchvat. byli jsme ve svym, věděla že jí babička nebo děda nezachrání ( ano, jeo d nich rozmazlená). přítel jí vždy dokázal usměrnit a bylo to v klidu. bohužel jsem poznala jaký doopravdy je a rozešli jsme se.. on je samá exekuce, dluh a navíc co slovo to lež, takže absolutně k ničemu takový chlap. letos v dubnu jsme se tedy s malou vrátili k našim a od té doby má malá zase záchvaty vzteku. s našima se nehádám, máme se rádi, ale jsme s mamčou psychicky špatné. pramení to vše od mého otce, který se na psychické problémy léčill. ještě upřesním že od 16ti let beru antidepresiva.
zajímá mě pouze jak ostatní maminky řeší výbuchy zlosti, jak to omezují, nebo se snaží zůstat v klidu. mě samotnou to vždycky mrzí, ale v tu chvíli když má malá záchvat, nedokážu se ovládat budu moc ráda za každý příspěvek a radu. děkuju, L.
Nejdřív je třeba vyřešit svoje vlastní problémy. Jsem přesvědčená, že dítě je pak jako zrcadlo. Vycítí tu nervozitu, brání se vzteklými výstupy (ačkoliv u batolat jsou vzteklé výstupy samozřejmě i záležitostí normálního psychického vývoje).
Ideální by bylo se osamostatnit a žít bez matky. Chápu, že to bude asi finanční problém, ale jistě ti to i psychicky pomůže, když budeš schopna žít nezávisle. Vzhledem k tvé situaci (předpokládám matka samoživitelka) to bude běh na dlouhou trať.
Moc dobře si rozmysli, s jakým mužem půjdeš do případného nového vztahu. To bude taky hodně důležité. Nehledej podle stejného vzorce jako doposud, dej spíše na rozum.
Máš aspoň představu o tom, co tě od 16 let trápí? Umíš si jít za svým cílem a snem? Tudy možná taky vede cesta.
Já ti nedám určitě tu nejlepší a univerzální radu. Je to nástřel, to, co mě okamžitě napadlo, když jsem si tvůj příspěvek přečetla. _________________
Nejdřív je třeba vyřešit svoje vlastní problémy. Jsem přesvědčená, že dítě je pak jako zrcadlo. Vycítí tu nervozitu, brání se vzteklými výstupy.
Ideální by bylo se osamostatnit a žít bez matky. Chápu, že to bude asi finanční problém, ale jistě ti to i psychicky pomůže, když budeš schopna žít nezávisle. Vzhledem k tvé situaci (předpokládám matka samoživitelka) to bude běh na dlouhou trať.
Moc dobře si rozmysli, s jakým mužem půjdeš do případného nového vztahu. To bude taky hodně důležité. Nehledej podle stejného vzorce jako doposud, dej spíše na rozum.
Máš aspoň představu o tom, co tě od 16 let trápí? Umíš si jít za svým cílem a snem? Tudy možná taky vede cesta.
Já ti nedám určitě tu nejlepší a univerzální radu. Je to nástřel, to, co mě okamžitě napadlo, když jsem si tvůj příspěvek přečetla.
určitě bych chtěla vlastní byt, ale nemám šnaci, protože všude chtějí kauci a na tu nemám, nehledě na to, že ještě splácim Provident... takže bych to asi ani neutáhla. s vlastné bydlením je to těžké.
s těmi vztahy máš pravdu, do ted jsem hledala podle jednoho vzorce, a také většinou naletěla.. dneska už koukám jinak.. co mě trápilo v tom dětství bylo, že otec s námo dokázala třeba několik měsíců nepromluvit a to byla pro mě a mamču hrozná psychická zátěž... neuhodil nás, ale psychicky deptal...
Můžu Tě uklidnit, že dvouleťáci jsou opravdu někdy "na zabití" - mám už třetího.
Já jsem na toho našeho taky dneska vystartovala krutě. Lítal jak vrtule, nechtěl obědvat, když jsem ho posadila ke stolu, tak byl za 10 vteřin dole. Eskalovalo to když převrhnul talíř s polévkou. To jsem už nevydržela.
Bude líp, po třetím roce se, alespon ti mí zklidňují.
Registrace: 22.9. 2006 Příspěvky: 1123 Bydliště: Praha
Zaslal: so květen 12, 2012 2:40 pm Předmět:
mám radu, ktorá určite nevyrieši rodinné problémy, ale ako prvá pomoc mne vždy pomohla - začať užívať magnézium (horčík ), kúpiš aj v drogérke alebo potravinách vo forme šumivých tabliet...
vačšine žien magnézko dlhodobo chýba a sme preto tak nejak výbušnejšie ...
( hlavne, keď je člobek v strese, magnézium spotrebúva ešte vo vačšej miere - u mňa sa teda nedostatok prejavuje aj tikom v oku a svalovými kŕčmi)
mám radu, ktorá určite nevyrieši rodinné problémy, ale ako prvá pomoc mne vždy pomohla - začať užívať magnézium (horčík ), kúpiš aj v drogérke alebo potravinách vo forme šumivých tabliet...
vačšine žien magnézko dlhodobo chýba a sme preto tak nejak výbušnejšie ...
( hlavne, keď je člobek v strese, magnézium spotrebúva ešte vo vačšej miere - u mňa sa teda nedostatok prejavuje aj tikom v oku a svalovými kŕčmi)
držím palce, c.
anebo pořešit "jatýrka"..
Jsou taky dlouhodobě zatížená.
taky doufám že po třetím roce bude líp. jinak zešílíme všichni magnézium mi možná chybí, protože tiky v oku občas mám, i svalové křeče. zkusit to můžu, za to nic nedám. děkuju
Kebuso, díky za odkaz. Se zájmem jsem si to přečetla.
Jestli se k tomu můžu nějak ještě maličkato tady vrátit.
Tak u nás záleží na dítěti. Jedno prostě musí být posláno pryč, protože vůbec v tu chvíli nemá smysl s ním nějak "pracovat", vysvětlovat, řešit. Je ve chvíli vzteku "zavzdušněn" a nemá to prostě cenu.
Holky mají radši zase, když můžou přijít a přitulit se a pořešit to s námi.
Fakt kus od kusu..
Zakladatelko,
tobě bych doporučila striktně pořešit vztahy s rodiči. Nastavit hranici, kdo a kam až.
Dcera je tvoje, v případě, že je problém by se do toho rodiče neměli jakkoli vměšovat. Pokud se problém týká jich a dcery, neměla bys to podle mě řešit ty.
Tobě bych doporučila nějakou terapii, odpočinek, cokoliv. Abys byla schopná opustit naučené vzorce chování.
Knížka od paní Hay je hezký start a teorie, ale praxe už je trochu obtížnější. chce to být fakt docela "daleko".
Věřím, že u dcery je to částečně věkem, částečně situací, která i tebe zjevně štve, takže se v tom tak nějak motáte..
Ovládání výbuchu je jako hašení požáru, který si sama zapálíš. To chce změnu od základu a potom není co ovládat, protože už do toho stádia, kdy je třeba ovládat nedojdou.
Základem je komunikace, sdílení nejen radosti ale i starostí s dítětem, kdy ti co vadí, kdy se co povedlo, kdy ne, o všem mluvit, řešit hned a nenechat nakumulovat, výbuchům předcházet.
Dcera je jen zrcadlo, tvého vztahu s matkou, jak ty "bojuješ" s ní, tak bojuje ona s tebou... není třeba bojovat, pozice jsou dané.
Důležitý je také spánek!! někdy má zázračné účinky se dobře vyspat. Dvouleťáci jsou všichni nároční,prosazují se. Tvoje mamka už taky nemá tolik energie vzhledem k věku,to je přirozené.
Tak ať se hodně vyspí i ona. _________________
Registrace: 27.11. 2008 Příspěvky: 897 Bydliště: Praha 8 - Čimice
Zaslal: so květen 12, 2012 4:40 pm Předmět:
Za sebe doporučuju - pokud to jde - dítě na pár dnů nechat hlídat a sama se zrelaxovat (a samozřejmě, samostatný bydlení by vám jistě taky prospělo, ale to je na delší lokte).
Byla sem taky často zlostná, až sem se lekla, že je to můj povahovej rys .. a ejhle, muž si vzal staršího na 4 dny na vodu, mně se překvapivě povedlo se zrelaxovat a už sem tejden v pohodě.
Přeju ať to vyjde i tobě! (a to magnézko si taky koupím, pro jistotou )
Nemůžete odesílat nové téma do tohoto fóra. Nemůžete odpovídat na témata v tomto fóru. Nemůžete upravovat své příspěvky v tomto fóru. Nemůžete mazat své příspěvky v tomto fóru. Nemůžete hlasovat v tomto fóru.